Position paper - Komplexní podpora v oblasti zaměstnanosti u sociálně znevýhodněných obyvatel.

Východiska, současná situace

Jednu z hlavních charakteristik sociálního vyloučení v České republice představuje fakt, že se z významné části týká romského etnika, resp. je u něj nejmarkantnější, neboť je provázeno procesem prostorové exkluze a tedy vznikem sociálně vyloučených lokalit. Ke klíčovým faktorům doprovázejícím sociální vyloučení patří (vedle špatných bytových podmínek, častého předlužení, závislosti na sociálním systému či sociálně patologických vzorců chování) především dlouhodobá nezaměstnanost. V případě cílové skupiny Romů je třeba brát v potaz jako významný faktor také etnickou diskriminaci, která výrazně ztěžuje jejich zapojení do plnohodnotného sociálního a ekonomického života a taktéž jejich uplatnění na trhu práce.

V Brně podle nejaktuálnějších výzkumů žije v sociálně vyloučených lokalitách kolem 9 000 osob, z toho 7 000 tvoří Romové, přičemž zjištěná míra nezaměstnanosti se pohybuje v rozmezí 60 – 95 %.

Příslušníci romské menšiny v ČR vykazují oproti většinové populaci dlouhodobě výrazně nižší úroveň vzdělání a vyšší nezaměstnanost. V Jihomoravském kraji, kde je soustředěna klientská práce organizace IQ Roma servis, žije dle kvalifikovaných odhadů (GAC 2006, VUPSV 2009,2011, PF MU 2011) 18-24 tisíc obdobně ohrožených obyvatel. V samotném městě Brně podle nejaktuálnějších hodnověrných výzkumů žije v sociálně vyloučených lokalitách kolem 9 000 osob, z toho 7 000 tvoří Romové, přičemž zjištěná míra nezaměstnanosti v některých sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje v rozmezí 60 – 95 % (dle VeryVision, s. r. o. 2008: Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně.). V dalších v 5-6 lokalitách Jihomoravského kraje, a to v Břeclavi, na Vyškovsku (Vyškov, Ivanovice na Hané, Bučovice), v Zastávce u Brna, Hodoníně a Znojmě žije dle expertních odhadů pracovníků tamních neziskových organizací celkem cca 2 100 Romů a míra nezaměstnanosti se v menších obcích pohybuje spíše na horní hranici uvedeného rozpětí.

Pozice obyvatel sociálně vyloučených lokalit, resp. Romů, na trhu práce je tedy spíše marginální. Vykonávají především sezonní a příležitostné práce, jež se mnohdy zakládají na nechráněných vztazích. Tato forma práce se pojí vedle nízkých výdělků s neustálou nejistotou pracovního místa. V souvislosti s tím dochází postupně k utváření alternativních životních strategií, pomocí kterých je zajišťována obživa. Jde v prvé řadě o vytvoření faktické závislosti na sociálních dávkách, zadlužování, či práci „na černo“. Tyto strategie a s nimi spojené hodnoty, podceňování významu vzdělání a práce za mzdu, orientace na přítomnost aj., jsou postupně upevňovány a mezigeneračně reprodukovány. Hloubka problému je dále násobena skutečností, kdy v sociálně vyloučených lokalitách vyrůstá již téměř jedna celá generace děti a mládeže, která ve svém okolí během dosavadního života nepoznala význam pracovního vztahu a nezaměstnanost pro ni představuje běžný standard.


STÁHNĚTE A PŘEČTĚ SI CELÝ POSITION PAPER!

Facebook Twitter Youtube More...